Průběh cesty do Polska 2011
Crrrrrrr. Crrrrr. Budík. Ten jsme slyšeli snad všichni v pátek po ránu. Vylezli jsme z postelí, nasnídali se, dobalili a vyrazili k hasičské zbrojnici. Tam již na nás čekal autobus se zapojeným vlekem, kde byla umístěna naše krásná koňská stříkačka.
Nahlášená posádka, která se sešla v 8 ráno, nasedla v pátek 12. srpna do autobusu a vyrazila směr Polsko.
Den 1
První den nás čekala dlouhá cesta autobusem až do Polska, chatové oblasti Nowy Debiec, hotel Niedźwiedź. Tak rychle to ale nešlo, bohužel ještě neexistuje teleport, a tak jsme se kodrcali po českých a polských silničkách. Cestou nesměli chybět tzv. čůrací pauzičky, jinak by to dopadlo asi nedobře.
Přece jen po zhruba 8 hodinách jsme se dostali na místo.
Ubytovali jsme se v hotelu a v chatkách. Pak už jsme se sešli jen ve velkém stanu nám přiděleného a papali, pili, zpívali s harmonikářem Pepčou.
Přece jen ale před setměním se ještě mládež trhla a šla vyzkoušet teplotu blízkého jezera.
V pozdních hodinách jsme pak mazali spát, ale málokdo asi z nás spal, jelikož se v hotelu konala svatba a hudba duněla ostošest.
Den 2
Startem dne se stal ,,polský stůl“ naložený obloženými talíři salámu, zeleniny, mís vajíček, klobás, segedínu bez šťávy, másel a marmelád alias snídaně no. Nemohli jsme říct, že to nebylo dobré, málem nám ani nestíhali nanášet.
Po snídani jsme měli volný program. Někdo se šel kouknout po chatové oblasti, jiní posedět do pohodlných křesílek před hotelem či jiní zahrát na pláž volejbal.
Mimochodem se zmíním, už druhý den dopoledne snad měl každý 5 štípanců od komárů, někteří jedinci až 22.
V poledne jsme si někteří objednali jídlo, které bylo vydatné a chutné, zvlášť polévky, ve kterých stála lžíce.
Pak už pro nás přijel pán, který nás zavezl ukázat zámeček, kde bývali prezidenti, nyní funguje jako hotel. Potěšilo nás to, mohli jsme si navíc vyzkoušet jak se sedí v těch židlích, jak bývají na zámku, jen tak si to nezkusíme no. Nezaváhal a ukázal nám i koňskou stáj. Koně byli krásní a málokdo odolal aby, si je nepohladil. Nakonec prohlídky nás čekala sbírka krásných kočárů, ve kterých se dříve lidé vozili a také někteří neodolali a leckteré kočáry vyzkoušeli.
Navečír jsme se vydali do Cichowa podpořit naše české Miss soutěžící v Miss hasička Evropy Cichowo 2011. Po brnkálcích, kteří tak „trochu“ neladili, se konečně přišly ukázat Missky, které proti sobě budou soutěžit. Rozhodně při představení jednotlivých soutěžících, největší ovace měli české Missky Daniela a Iveta. Češi ukázali polákům, jak se fandí, ale přece jen bohužel svět je nespravedlivý a poláci by již nevydýchali, že by se potřetí Miss hasička Evropy stala Češka a tak jsme se museli spokojit s druhým místem.
Den 3
Ráno po polském stolu, který byl podobného složení i jiné dobroty, jsme nasedli opět do autobusu a vydali se již i s koňkou do Cichowa na soutěž kvůli, které jsme vůbec do Polska jeli. Po příjezdu jsme vyložili stříkačku a nachystali si své takové zázemíčko jako lavice a stánky proti úpalu.
Starosta Jam mezitím vplul do davu a statečně rozdával prospekty o Vysočině, vlaječky, klíčenky a bonbony dětem.
Soutěžících sborů bylo moc, přes 80 z toho 9 zahraničních. Jako první se ukázali na place zručnost jízdy s koňskou stříkačkou taženou koňmi mezi kužely. Pak již nastoupily týmy žen z Polska. Po nich se již na řadu dostaly na trať zahraniční týmy a tudíž mezi nimi i my. Problém s koňmi nastal a tak nás musel odtáhnout traktor. To se nám moc nelíbilo a tak už od brány, která vedla na soutěžní plac jsme si stříkačku odtáhli sami, abychom ukázali jak silní jsme. Po nachystání stříkačky na místo, jsme šli na start, kde jsme si dali malou rozcvičku raz dva raz dva telemark. Pak jsme již vystartovali na trať. Trošku jsme se potáceli s překážkami, přece jsme byli ti hasiči mohutní oproti jiným, ale to nám nevadilo. Statečně jsme proběhli trať po lávce, která měla dvě ostré zatáčky, pak domečkem po třech schůdkách, kde byla nastavená laťka pro ohnutí a nakonec tři laťky, kde jsme museli pomalu lézt po kolenou. Sice jsme schodili dvě latičky, ale to nevadilo statečně jsme běželi dál a spláchli ohýnek. Po akci jsme se občerstvili a pak už jen odtáhli stříkačku. Alenka ukázala Polákům, jak se motá hadice, žádné skládání z ruky do ruky jak to tak předváděli.
Nakonec se mládež sebrala a šla na pláž vykoupat se do jezera a zahrát si volejbal. Starší mezitím posedávali u závodů, koukali na mužské týmy či chutnali místní fritky se šašlikem, gofry či krówky.
Nakonec jsme byly vyhlášení na 1 místě z českých týmů, které se zúčastnili závodů v Cichowe. Zazpívali jsme si naši krásnou hymnu Sláva nám až polákům spadly brady.
Pak už jsme naložili stříkačku, stany a lavičky a chystali se odjet. To jsme se však ještě mezitím pořádně mrkni na parní stříkačky, také z Čech a zahoukali si na ní hoří hoří. Mladí kluci se mezitím rozplývali nad českými misskami, které se za nimi přišly podívat.
Pak už se zavelel odjezd a my už pak seděli v hotelu a slavili. Zpívali jsme, Pepča k tomu hrál na harmoniku a někteří hráli kulečník, karty, kostky nebo si jen tak povídali.
Den 4
To už na nás čekal odjezd. Ráno jsme naposled okusili polský stůl a pak jen nahupkali do autobusu. Pomalu jsme vyrazili směr Česko obec Jámy. Aby nám cesta utíkala, pustil nám pan řidič tradiční cestovní film Účastníci zájezdu a pak Roming.
Cestou byly zase povinné „čůrací pauzičky,“a nějaká ta jedna papací.
Kolem 6 jsme dorazili do Jam k hasičské zbrojnici, kde jsme se již rozešli do svých domovů.
Když to tak přebereme je vidět že Polsko má tak trochu jinou kulturu, ale my si nemůžeme stěžovat bylo to pěkné a máme mnoho zážitků, na které budeme vzpomínat hodně dlouho zvlášť na komáry, kteří nás poštípali cu grunt nebo na krásný pohár za 1 místo, který již stojí majestátně ve vitríně v klubovně.
-rš
|
|
| sdhjamyrajče.net |
|
|
| sdhjamyrajče.net |
|
|
| sdhjamyrajče.net |