Výlet Jihlava

Jak už to tak bývá, opět jednou za čas jsme se pustili do světa s našimi mladými hasiči. Cílem tohoto výletu nebyl žádný hrad, zámek jak bývá na školních výletech, ale zcela zaměřen k naší činnosti, která nám všem leží u srdíčka.

Tou naší Avií, neboli jak někdo říká pojízdné akvárko a devítimístnou dodávkou, jelikož nás bylo moc, a vypravili jsme se do Jihlavy. Navštívit jsme jeli tamní základnu hasičské zbrojnice, KOPIS a nezapomněli jsme se podívat do zázemí záchranky.

Jako první jsme se vrhli do prostoru hasičské zbrojnice. Tam si nás rozdělili na dvě skupinky, přece jen nás bylo přes 25. Tamní hasiči se nám vše snažili ukázat, jakou techniku mají, všemožná auta a jejich vybavení. Neopomněli nám půjčit na zkoušení helmu, která byla ještě celá špinavá od posledního zásahu, takže jsme ji umyli svýma rukama. Jízda po tyči také nebyla opomenuta. Avšak nejvíce děti bavilo samotné prolézání aut, nahoru, dolů, dovnitř a ven. Velká zábava však byla i u zkoušení ochranného obleku či dýchacích přístrojů s maskou. Všichni si hráli na hrdiny, že takový dýchací přístroj je lehký, ale kdoví, jak by s ním vyběhl pěti patrovou budovu. Po dvou hodinách jsme spokojeni opustili tyto prostory.

Pořádný dlabanec a již se mířilo ke KOPISu. Pro nezasvěcené je to Krajské operační a informační středisko v Jihlavě. Zde jsme měli možnost nahlédnout pod prsty zkušených. Ukázali nám, jak se při volání na tísňovou linku 112 a 150, zapisují údaje např. o požáru, jak se rozesílají zprávy potřebným složkám. Jedno pracovní místo má 4 počítačové obrazovky a plno dalších přístrojů. Bylo to zajímavé, jelikož normálně přece jen to na vlastní oči jen tak neuvidíte.

Aby se dětem všechny pochytané informace uložili do jejich malých počítačových hlav, šli jsme se projít na zmrzlinu. Avšak po cestě se objevilo dětské hřiště, kde se zakotvilo. Nakonec to dopadlo tak, že děti si hrály na hřišti a vedoucí běhali na čtyřikrát se zmrzlinou, jelikož to byla slíbená odměna pro ty, co byli na sběru kamení.

Poslední zastávkou byla záchranná služba. Zde jsme si mohli prohlédnout vybavení sanitek, a některé vybavení vyzkoušet. Jeden dostal dlahu na ruku, druhému se změřilo srdíčko na EKG či změřila hladina kyslíku v krvi či tep. Nakoukli jsme i do prostoru operačního střediska, kde jsme měli možnost i vyslechnout příjem telefonátu, kdy někdo potřeboval pomoc.  Nejvíce jsme se však těšili na prohlídku záchranářské helikoptéry.

Celí unavení jsme pak nasedli do akvárka a dodávky a odjeli zpět domů. Ještě jednou bychom tedy poděkovali našim průvodcům, kteří nás prováděli po svých pracovištích a měli s námi svišti trpělivost.

-rš

sdhjamyrajče.net