Sbor dobrovolných hasičů v Jamách vznikl po velkém požáru v roce 1888, který zcela zničil tři usedlosti a další značně poškodil. Hasičská jednota byla na popud faráře Václava Bezděka založena o rok později, v roce 1889. Na založení sboru se usneslo jednomyslně zastupitelstvo obce za předsednictví Františka Mužátka dne 24. ledna 1889. Spolek rok po svém vzniku čítal 30 členů, měl kůlnu na výzbroj a výstroj, stejnokroje, čtyři velké a osm malých žebříků a také stříkačku, která byla pořízena za obecní peníze.

Náčelníkem hasičů se stal tehdejší starosta Jam František Mužátko – hostinský, starostou sboru farář Václav Bezděk, členy výboru rolníci František Mička a František Dvořák. Za dobu svého devítiletého trvání se zúčastnili 13 požárů. K prvnímu zásahu došlo v roce 1895, kdy hořela stodola u jednoho z místních domků. V roce 1895 odsouhlasil obecní výbor finanční vydání za přípřež, aby se stříkačkou a čtyřmi muži bylo možné jezdit i k přespolním požárům. V roce 1905 se jamští hasiči dočkali nové stříkačky a postupně, v dalších letech, sboru přibývaly i další potřeby.

Období do první světové války by snad mohl dobře charakterizovat závěr výroční zprávy z roku 1907:

„Tím jakž takž vylíčena jest činnost našeho sboru hasického a až mnohé, co by se mělo státi a dosud se nestalo, přece jen viděti lze že sbor nehnije aniž spí, ale tlačí se třeba volným krokem kupředu.“

V období do první světové války se hasiči zúčastňovali několikrát ročně hasičských cvičení, hasili požáry ve Vatíně a v Jamách, pořádali divadelní představení, plesy, spolkové výlety a taneční zábavy.

V roce 1915 se starší bývalí členové přihlašují za činné členy, za členy narukované na vojnu. Po další 4 roky není známa činnost sboru.

Další protokol je až z 22. prosince 1918, kdy je ve sboru 42 členů a zvolen nový výbor. Do vedení sboru se dostávají kromě faráře Filípka a nadučitele Josefa Šustáčka i občané z řad chudších vrstev. Období těsně po válce je charakterizováno velmi bohatou činností všeho druhu. Dochází však také k prvním třídně politickým rozporům a postupného nabývání moci nejbohatšími sedláky. Ne vždycky v tomto období nacházelo vedení hasičského sboru pro svoji záslužnou činnost a obětavou práci od vedení obce dostatek podpory a pochopení. Nejlépe charakterizuje tyto poměry Josef Šustáček obsáhlým zápisem v knize protokulů v závěru roku 1924:

"Spolky hasické ukládají svým členům práci, namáháním sebezapření, obětavost za těžký úkol ten zasluhuje hasičstvo naše vděku a uznání, bohužel ve skutečnosti jest to však jináč. Není opravdu povolání nejvděčnějšího nad hasičství, abyste sobě vážnosti obecenstva získali, je nutné, abyste pravou láskou přilnuli k té krásné myšlence lidskosti, abyste v každém konání ukazovali pravého hasiče duší i tělem. Věcí osobních i politických, které bývají obyčejně příčinou hádek do sboru nezatahujte, Když plniti budete povinosti svoje, dokážete, že hasický sbor není jen pro parádu, jak se obyčejně zato má."

Rokem 1925 pak Jan Filípek a Josef Šustáček z vedení sboru odchází. Starostou sboru je zvolen Václav Starý – rychetník, náčelníkem Jan Havlíček – zemědělec (č.p. 42). Z ostatní činnosti stojí za zmínku především uspořádání okresního sjezdu, který se konal v Jamách 22. června 1930. Při příležitosti sjezdu obdrželi diplomy členové sboru za 25-ti letou, 20-ti letou, 10-ti letou činnost.

Ve 30-tých a předválečných letech nedochází v činnosti ani vybavení sboru až do roku 1935 k žádným kvalitativním změnám. Jámy, které byly považovány za obec dobře situovaných sedláků, nedokázaly na vybavení sboru od roku 1898 prakticky nic změnit a zlepšit. Teprve v roce 1931 začalo být uvažováno o zakoupení motorové stříkačky, která byla pořízena teprve v roce 1935. Automobil s namontovaným čerpadlem hasiči získali v roce 1935, auto stálo 11 500,- korun, čerpadlo 14 500,- korun. Půjčku na ně poskytl místní spořitelní a záloženský spolek.

V době okupace činnost sboru upadá, členové se nezúčastňují schůzí, na cvičení nikdo nechodí i když bylo nařízeno, že ze sboru nesmí nikdo odejít bezdůvodně. Od roku 1943 do 20. ledna 1946 nejsou o činnosti žádné záznamy.

První výroční valná hromada po 2. světové válce se konala 10. února 1946. Náčelníkem byl zvolen Alois Novotný (č.p.92) a do vedení dále postaveni: František Mužátko (č.p.20), Václav Mička (č.p.12), Josef Dvořák, František Vrbas (č.p.54). Začala nová éra budování hasičského sboru. V knize zápisů je z tehdejší valné hromady zapsáno:

„Jejich zásluhy a rozvoj hasičského sboru jsou veliké, ale nutno podotknout, že od první světové války, zhruba za 27 let nebylo v obci nic nového postaveno nebo vybudováno, hasičská zbrojnice je na spadnutí a vybudování nového skladiště bylo soustavně odmítáno.“

Tento zápis vystihuje politické klima v poválečné předúnorové době, avšak ani v dalším desetiletí se materiální podmínky sboru nezměnily. Z původní zbrojnice bylo vybavení přestěhováno do bývalé obecní kovárny, která stála v místě dnešního kulturního domu. Po roce 1948 se z hasičského sboru stal požární sbor. Několikrát požární sbor zasahoval při požárech a povodních v roce 1953 v Jamách. Po roce 1953 bylo dáno do provozu trofejní vozidlo značky „HORCH“ za dosluhující staré vozidlo z roku 1935. Čerpadlo bylo předěláno firmou „Pohanka“ na dvoukolový podvozek. V roce 1956 bylo rozhodnuto o výstavbě nové hasičské zbrojnice na které odpracovali členové sboru i ostatní občané stovky brigádnických hodin. V roce 1957 byla slavnostně předána nová motorová stříkačka DS-16. V srpnu 1958 byla výzbroj přemístěna do nové zbrojnice.

Československá svaz požární ochrany patřil k nejaktivnějším složkám Národní fronty v obci a zúčastňoval se všech politických, budovatelských i kulturních akcí. V roce 1965 bylo vyřazeno hasičské vozidlo značky „HORCH“ z provozu. Byla zakoupena T805 od armády a upravena pro potřeby požárního sboru. V roce 1965 bylo zvoleno nové složení výboru: Jaroslav Sláma – starosta, Josef Chroust – velitel, Václav Kabrda – jednatel, Pavel Jůda – strojník. Sbor pořádá kulturní akce, plesy, taneční zábavy, masopustní veselí s průvodem obcí. V roce 1969 byla sboru přidělena nová motorová stříkačka PPS 12.

V roce 1979 byl zvolen nový výbor: Miroslav Mach –starosta, Josef Chroust – velitel, Pavel Jůda – strojník, Jaroslav Mach – jednatel, Jan Bratránek – zbrojíř.

V roce 1981 byl při našem sboru založen oddíl Mladých požárníků. Na zahajovací schůzce se sešlo 22 pionýrů. Vedení MP se ujali naši členové Petr Starý a Pavel Kondrát. Oddíl byl zapojen do celostátní hry PLAMEN.

V roce 1985 byla instalována siréna na hasičské zbrojnici, tak bylo po dlouhé době uskutečněno a splněno přání všech hasičů – svolání sboru v případě požáru nebo jiné události.

V roce 1995 byla obec požádána o zakoupení nové stříkačky PPS 12. Opravena byla stará stříkačka, byl zpracován hasební plán obce včetně hydrantů a vzdáleností. Koncem roku byla získána další nová stříkačka PPS 12 od armády přes CO zdarma. V roce 1999 byla vyřazena z provozu T805, byla zakoupena obecním úřadem AVIE 31N. Vysoká AVIE se však nevešla do zbrojnice a tudíž musela být budova stavebně upravena. OÚ v roce 1999 vynaložil na rekonstrukci a úpravu AVIE 95 332,30 Kč. Členové sboru odpracovali 992 hodin. Při oslavách 110. výročí založení byla sboru udělena medaile "za zásluhy" od OSH Žďár nad Sázavou.

Sbor patří mezi jednotky požární ochrany stupně V. v okrese Žďár nad Sázavou. Jeho zásahová jednotka má 19 členů. Hasičská družstva se zúčastňují řady soutěží v hasičském sportu. V roce 2009 se sbor zúčastnil „Malopolských mezinárodních závodů koněspřežných stříkaček“ v polském Zabu a tuto soutěž vyhrál.

V současné době má sbor 65 členů včetně žen, dorostu a mládeže. V okrsku Žďár pracují dva naši členové a to: Jiří Vališ ve funkci velitele okrsku a Jan Mach ve funkci okrskového strojníka.

V roce 2009 byl zvolen nový výbor: Petr Starý ml. – starosta, Jan Kabrda – velitel, Jan Mach – strojník, ing. Jiří Janů – jednatel.