Jámská výprava potřetí v Polsku

18.08.2016 21:48

Vše se odehrává v atmosféře právě probíhající olympiády. Na začátku jsme patrně splnili nominační limity, proto nám naše OSH předalo pozvánku od polského sdružení hasičů v Koscianie. Je to tady, jedeme potřetí. Poprvé to bylo v Zabu 2009, tam jsme vyhráli. Podruhé jsme cestovali za dva roky do Cichowa, tam jsme také ostudu neudělali a dovezli jsme pátou příčku, ale byli jsme nejlepší z Čechů. Nyní jsme sice necestovali do Ria, ale necelých 400 km do Śmigielu k polským kolegům. 

sdhjamyrajče.net

Výprava se složila ze sportovců tělem, ale hlavně srdcem. Vyrazilo s námi i několik fanoušků a členů realizačního týmu, ten nás dovezl do města Racot, které se stalo naší olympijskou vesničkou. Přechodným bydlištěm pro nás a další družstva z Čech, Slovenska, Německa a Maďarska bylo, věřte, nevěřte, Gymnázium Polských olympioniků. Zde se o nás vzorně starali a vytvořili nám zázemí nejen k tréninku, ale i k soustředění se na výkon a pro předání si zkušeností a samozřejmě i k odpočinku a doplnění živin. Využili jsme jejich hřiště i tělocvičnu. Mezi všemi, ač jsme měli býti soupeři, panovala přátelská atmosféra. Naštěstí máme v družstvu talent na jazyky, s domluvou jsme opravdu problémy nezaznamenali.
Jak už bylo předesláno, náš program byl nabitý, ale přece se do něj ještě vešla i návštěva muzea požárnictví v Rakoniewicach a také jsme se zúčastnili volby evropské Miss, jeden z nás dokonce zasedl v porotě. Vítězkou se stala, jak jinak, česká dívka. 
 
sdhjamyrajče.net
Nastal den D, a s ním naše soutěž s oficiálním názvem: XIII EVROPSKÉ A XVI KRAJOVÉ ZÁVODY  KOŇSKÝCH STŘÍKAČEK ŚMIGIEL 2016. Tato soutěž je v Polsku velmi populární a účastní se jí mimo zahraničních i mnoho družstev domácích, (někteří z nich to měli do místa konání dál než my). Jenom ženských družstev bylo jedenáct a mužských jsme se ani nedopočítali. A už tu bylo slavnostní zahájení, vlajkonoši, závodníci, rozhodčí i publikum, jak se sluší a patří, ani jsme se nemohli do areálu vejít.
 
sdhjamyrajče.net
V letošním roce máme štěstí na jedničky, nejen že si je losujeme na většině soutěží, v Polsku jsme ji měli přidělenu a tak na taktiku nebylo mnoho času. Ani jsme se nenadáli a už se zapřahalo, naší historické krásce to s koňmi velmi slušelo a my na ni byli náležitě hrdí. Překážky jsme zdolali bez chyb. Na naši stříkačku je spolehnutí, voda šla hned a my po výkonu věděli, že jsme určitě lepší než německé družstvo, které soutěžilo souběžně ve vedlejší dráze.
 
sdhjamyrajče.net
Ukolébáni dílčím úspěchem, jsme se starali o dodržování pitného režimu. Jaké bylo naše překvapení, když za námi přiběhl jeden z pořadatelů s tím, že jedeme ještě jednou. Nezbylo než se znovu připravit. Zjistili jsme, že závodíme o "Grand Prix".Tady jsme bohužel na soupeře nestačili, ale byl to souboj vítězů, domácí proti zahraničním, ano přátelé a kamarádi, dovezli jsme zlato :) 
-am
 
Vše se odehrává v atmosféře právě probíhající olympiády. Na začátku jsme patrně splnili nominační limity, proto nám naše OSH předalo pozvánku od polského sdružení hasičů v Koscianie. Je to tady, jedeme potřetí. Poprvé to bylo v Zabu 2009, tam jsme vyhráli. Podruhé jsme cestovali za dva roky do Cichowa, tam jsme také ostudu neudělali a dovezli jsme pátou příčku, ale byli jsme nejlepší z Čechů. Nyní jsme sice necestovali do Ria, ale necelých 400 km do Śmigielu k polským kolegům. 
Výprava se složila ze sportovců tělem, ale hlavně srdcem. Vyrazilo s námi i několik fanoušků a členů realizačního týmu, ten nás dovezl do města Racot, které se stalo naší olympijskou vesničkou. Přechodným bydlištěm pro nás a další družstva z Čech, Slovenska, Německa a Maďarska bylo, věřte, nevěřte, Gymnázium Polských olympioniků. Zde se o nás vzorně starali a vytvořili nám zázemí nejen k tréninku, ale i k soustředění se na výkon a pro předání si zkušeností a samozřejmě i k odpočinku a doplnění živin. Využili jsme jejich hřiště i tělocvičnu. Mezi všemi, ač jsme měli býti soupeři, panovala přátelská atmosféra. Naštěstí máme v družstvu talent na jazyky, s domluvou jsme opravdu problémy nezaznamenali.
Jak už bylo předesláno, náš program byl nabitý, ale přece se do něj ještě vešla i návštěva muzea požárnictví v Rakoniewicach a také jsme se zúčastnili volby evropské Miss, jeden z nás dokonce zasedl v porotě. Vítězkou se stala, jak jinak, česká dívka. 
Nastal den D, a s ním naše soutěž s oficiálním názvem: XIII EVROPSKÉ A XVI KRAJOVÉ ZÁVODY  KOŇSKÝCH STŘÍKAČEK ŚMIGIEL 2016. Tato soutěž je v Polsku velmi populární a účastní se jí mimo zahraničních i mnoho družstev domácích, (někteří z nich to měli do místa konání dál než my). Jenom ženských družstev bylo jedenáct a mužských jsme se ani nedopočítali. A už tu bylo slavnostní zahájení, vlajkonoši, závodníci, rozhodčí i publikum, jak se sluší a patří, ani jsme se nemohli do areálu vejít.
V letošním roce máme štěstí na jedničky, nejen že si je losujeme na většině soutěží, v Polsku jsme ji měli přidělenu a tak na taktiku nebylo mnoho času. Ani jsme se nenadáli a už se zapřahalo, naší historické krásce to s koňmi velmi slušelo a my na ni byli náležitě hrdí. Překážky jsme zdolali bez chyb. Na naši stříkačku je spolehnutí, voda šla hned a my po výkonu věděli, že jsme určitě lepší než německé družstvo, které soutěžilo souběžně ve vedlejší dráze.
Ukolébáni dílčím úspěchem, jsme se starali o dodržování pitného režimu. Jaké bylo naše překvapení, když za námi přiběhl jeden z pořadatelů s tím, že jedeme ještě jednou. Nezbylo než se znovu připravit. Zjistili jsme, že závodíme o "Grand Prix".Tady jsme bohužel na soupeře nestačili, ale byl to souboj vítězů, domácí proti zahraničním, ano přátelé a kamarádi, dovezli jsme zlato :) 
sdhjamyrajče.net