Jarní kolo hry Plamen 2017 - děti

Jako vedoucí jsme si v loňském roce říkali, že je úžasné poskládat poprvé dvě družstva (2x9) na jarní kolo Plamenu. To jsme netušili, že již za rok pokoříme historii a budeme si muset poradit hned se třemi družstvy!  Ano, ač je to neuvěřitelné, stalo se to skutečností, hasičský kroužek nyní navštěvuje 28 mladých hasičských nadějí. Tato dítka opravdu nechceme zklamat. Největší motivací pro ně je soutěžit. Proto jsme se rozhodli, že se s tím popasujeme a zapojíme i ty nejmenší čtyřleťáky. Co to ovšem obnášelo? Obětovali jsme tomu spoustu a spoustu času....nejen tradiční pátky, ale i několik úterků i střed. Pro vedoucí to  znamenalo zápřah až 4 hodiny denně na hasičáku. Jak to, když dítko bylo jen hodinu? Ono totiž vše nachystat a potom sklidit zabere dost času a taky všechna družstva byla rozdělená, trénovali po hodině - > suma sumárum tři družstva, každé po hodince, to jsou rázem tři hodiny. Do všeho toho zmatku kolem příprav se v tom nejméně vhodném čase přidala ještě brigáda na kamení.....Ale vůbec si nestěžujeme...jelikož hasičata se nám odmění...a to se taky stalo.....
Naše největší  soutěž proběhla 20. května ve Velkém Meziříčí. Kde jsou ty časy, kdy jsme se vešli do Avie....tentokrát jsme museli použít všechnu automobilovou techniku a osobní auto navíc. Po příjezdu Alča děti vyřádkovala a rozdala dresy, ve kterých hasičata reprezentovala náš sbor (říkáme jim- "chovej se tak ať se nemusíme za tebe stydět -> máš napsáno na zádech odkud jsi"). Ale nebylo by normální, aby v nich nevyzkoušeli např. lézt dírou v plotě. 
Začalo i skončilo to nástupem. Avšak mezitím se stala spousta událostí. Jako první jsme šli odběhnout štafetu CTIF, která byla rozmístěná na oválu. Pokud máte starší děti (naštěstí my je máme a celkem už jsou i rozumní), máte o starost méně. Trochu je zneužijete a pošlete s nimi mladší děti na jejich posty, aby je tam postavily a pohlídaly než přijde jejich čas. Vaší rolí zůstává asi tak 10 krát přeběhnout mezi třemi úseky a vše kontrolovat (zda tam stojí správné dítě, jestli je nachystáno nářadí, upozornit, že ještě neběží atd). Starší štafetu zvládli na jedničku, mladší A vcelku obstojně a mladší B s pár chybičkami. To ale nevadilo, přece jen většina měla první závody.
Další následovaly útoky. Když si vzpomenu na poslední trénink starších, šlo to postupně do horšího a horšího výsledku. Milionkrát můžeme proudařům říkat, miř zespodu, trefíš se lépe, stejně neposlechnou a mají prostřik, se kterým ztrácí drahocenné vteřiny. I na tu bídu proudařskou se nakonec jak starším tak i mladším A útok vcelku povedl. Mladší B nějak nezvládli připojit béčko na rozdělovač, ale Týnka si s tím poradila, béčko připojila a útok byl dokončen...no neptejte se na čas, ale pokus byl platný. Aby toho nebylo málo, mezi útoky si mladší A stihli odběhnout ještě útok CTIF. Až na  dva uzle to bylo moc hezké. Těch uzlů bylo vážně škoda, protože by v případě uvázání v této disciplíně atakovali bedýnku. Jojo to se také může opakovat pořád dokola, že je škoda dělat chyby na něčem co se dá naučit. 
Po 7 splněných disciplínách z 9 jsme se i my vedoucí na chvilku zastavili. Konečně jsme si mohli doběhnout na záchod či něco pojíst. Sotva Renča dožvýkala řízek, už nás naháněli s družstvem na útoku CTIF. Holt žvanec počká, soutěž ne. A tak si mladší B družstvo odběhlo svůj pokus. Tady jsme asi čtyřikrát šlápli do příkopu (odraz musíme potrénovat), nepovedl se jeden uzlík a dva technické prostředky (já vím foukalo a vítr to posunul z desky).  I tak to bylo nad očekávání. Protože  v pátek před soutěží musely začít pumpovat holky místo kluků (kteří asi nejedí moc polévky a neměli na to dostatek sil). Museli zvládnout i s tím spojené přečíslování. Také zvedání ruky kapitána do příště ještě potrénujeme. Ale co na uzle byli lepší jak A družstvo a spoustu týmů nechali za sebou.
Už zbývala jen poslední třešnička na dortu i starší si museli poradit s touto disciplínou. Byla to přímo balada pro oči a čas o jakém se nám ani nesnilo. Ale i sem se chybička dostala a letmý dotyk na příkopu přidal vteřin.  Je to zvláštní, ale preventivní dřepování pomáhá, ti co neskákali celé tréninky, na soutěži příkop zvládli (asi to budeme používat častěji).
To bychom měli rekapitulaci celého bláznivého dne. Děti se navíc ještě vyřádily na hřišti, kde bylo prorocky  proneseno od Káji:" Brzy tady poteče krev."
Ano takových perliček máme spoustu, ale pamatujte si je,  když většinou na vás najednou mluví více dětí. Nakonec jsme se rozhodli setrvat na vyhlášení výsledků. Mladší B se umístilo na 26. místě a mladší A na 7. místě (po úpravě výsledků, zase se v tom Renča šťourala a poskočili jsme z 9) z celkových 33 družstev. Mladší B družstvo by mělo jistě lepší umístění, kdyby jim nechybělo celé podzimní kolo, ze kterého dostali  za všechny disciplíny body, jako by obsadili poslední místa. Starší se umístili na 5. místě z 33 družstev. 
Po odtajnění výsledků děti skákaly radostí, že je za nimi jak Újezd, tak i Žďár (nojo-naše nejvíce spřátelené sbory). A tak jsme se vraceli s úsměvem na tváři. Cestou domů se spalo. Děti byly utahané a my taky. A popravdě jsme rádi, že teď bude chvíli voraz, ne ale na dlouho jelikož nás čeká Srandamač a Střelecká soutěž.
Je až neskutečné co děti umí. V pátek před soutěží jsme jako trenéři málem skládali funkce, protože to co děti  předváděly, nebylo vhodné k výkonu na soutěži. Říkali jsme si zda jsme celou dobu nemluvili čínsky, nebo jestli nemáme vyměněné děti. Dokázaly ale opět překvapit a setřást z nás tíhu velikosti balvanů, spustili se i slzičky štěstí a stali jsme se opět pyšnými trenéry.

-rs,am